Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

 

Hlavní specializací firmy vždy byl a zůstává chov skotu pro produkci mléka.

  Po zajištění krmivové základny v roce předchozím započal nákupem základního stáda v roce 1999.

 Dojnice a mladý skot měly svůj původ v dánském dovozu čistokrevných holštýnských vysokobřezích jalovic z roku 1994. 

 

001.jpg

    

Od počátku se praktikuje uzavřený obrat stáda, kdy stavy mladého skotu jsou doplňovány pouze z řad vlastního odchovu; nákupem se řeší pouze obměna plemenného býka pro přirozenou plemenitbu.                             

Vlastní chov  je soustředěn ve volné, boxové stáji K80, postavené "na zelené louce" v roce 1994.

Stájí uprostřed prochází krmná chodba, na ni na obou stranách navazuje krmný žlab, krmiště a boxové, slámou dostýlané ležiště.

Podestýlka z krmiště je vyhrnována traktorem s radlicí dle potřeby.

Dojení probíhá v tandemové dojírně 2x2 MIELE s navazujícími dvěma čekárnami (pro příchod a odchod).

 

 002.jpg

  

Nadojené mléko končí v mléčnici ve sběrné nádrži (1800 l Packo) a denně je odváženo dopravcem aktuální mlékárny.

Krmení je  zajišťováno míchacím krmným vozem, krmí se jedenkrát denně.

Krmná dávka je složena z kukuřičné siláže, travní a vojtěškové senáže a sena (slámy); doplňky tvoří krmný vápenec a sůl. 

 

podzim-2007-022.jpg

 

Touto jednotnou směsnou krmnou dávkou jsou krmeny všechny kategorie od odstavených telat až po dojnice s tím, že každé skupině je nabídnuto denně seno navíc podle potřeby. 

Jadrné krmivo připravujeme sami mačkáním vypěstovaných uskladněných zrnin ve stanoveném poměru (pšenice, ječmen, oves; případně tritikale a kukuřice).

Přidává se nakoupený sojový šrot, soda a minerální přísada podle požadavků na množství a poměr živin u jednotlivých skupin dojnic a odchovu.

 Odchov telat probíhá do tří měsíců věku v individuálních venkovních kotcích, kdy se krmí 2x denně mléčnou náhražkou. Telata mají mimo to neomezenou nabídku sena, mačkané jadrné směsi a vody.  

Býčci při zajímavé ceně u exportních organizací jsou v tomto období prodáni, jinak zůstávají coby adepti pro výkrm volů.

   Po odstavu jsou telata převedena do stáje (skupina mladých zvířat do jednoho roku věku); kde k jim známému krmení přibývá směsná krmná dávka.

Zde jsou odrohována kvůli zamezení úrazům při potyčkách mezi sebou a bezpečnosti ošetřovatelů při manipulaci; býčci po půl roce věku vykastrováni, aby byl možný odchov/výkrm mezi jalovicemi/kravami.

   V roce věku následuje pro jalovice přesun do kategorie starších jalovic, kde jsou postupně zapouštěny inseminací.

 

003.jpg

 

Příjem jadrného krmiva se s kondicí, zvyšující se březostí a věkem snižuje, přičemž  se zvyšuje podíl krmiva s vysokým obsahem vlákniny (seno, travní senáž) - z tohoto důvodu se do této kategorie nepřevádí volci, které je třeba vykrmit. 

Vysokobřezí jalovice a zaprahlé krávy tvoří další skupinu - krmenou pouze objemem, kterou opouští cca 14 dní před porodem, aby se připravily k následné laktaci (návyk na opětovný příjem jadrných krmiv), jalovice se seznamují s průchodem dojírnou.

    V době po otelení individuálně podle zdravotního stavu, příjmu krmiva a zvyšující se dojivosti následuje převedení do skupiny vysokoprodukčních dojnic.

Tato skupina dostává nejvyšší příděl jadrného krmiva a dojí se 3x denně.

Dojnice zde setrvávají prvních cca 200 dní laktace; doba pobytu však může být kratší i delší v závislosti na konstantní velikosti této skupiny a počtu krav, telících se v daném časovém období.

   Po uplynutí této doby dojnice přecházejí do kategorie méně produkčních krav, kde při dojení 2x denně a snížení příjmu jádra zůstávají až do doby zaprahnutí, kdy jsou převedeny opět mezi nedojící - zaprahlé krávy a vysokobřezí jalovice.

   Zapouštění jalovic a krav je zajišťováno zčásti inseminací (vlastní oprávnění - inseminační kurz) a zčásti přirozenou plemenitbou.

 

 006.jpg

  

Při vysoké úrovni mléčné užitkovosti z důvodu přetížení organismu produkcí častěji dochází k reprodukčním problémům - z tohoto důvodu je pro nás býk s licencí pro přirozenou plemenitbu výhodnou investicí.

Za dobu existence chovu šlo o býky: CITRUS,GREK, ZERAS IREK, KILN, OSKAR a nyní ROCKER.

   V inseminaci dáváme přednost především mladší generaci býků, kde se dá očekávat v rámci postupujícího chovatelského pokroku  vyšší genetický zisk za příznivou cenu - tedy býkům rozprověřeným holštýnského plemene, v malé míře i jeho RED varianty.

U plemeníků upřednostňujeme zlepšovatele plodnosti, zdraví a dlouhověkosti při udržení středního tělesného rámce, dobrého stavu končetin a funkčních vlastností vemene při zachování stávající mléčné užitkovosti a zvýšení obsahu bílkoviny.

 Odbyt produkce veškerého mléka je záležitostí Mlékařského odbytového družstva Morava, jehož jsme dlouholetým členem.

Výhodou tohoto způsobu zpeněžení je výrazně silnější pozice při vyjednávání ceny s mlékárnami a jistota odbytu, než při vyjednávání jednotlivce podle známého hesla: "V jednotě je síla."

 

 007.jpg

  

    V období let 1999 - 2007 měla mléčná užitkovost v našem stádě stálý vzestupný trend.

Nejlepšího výsledku v kontrole užitkovosti na dojnici za laktaci jsme dosáhli v roce

 2007: 10.575 kg mléka; 3,65% tuku; 3,21% bílkovin; 339 kg bílkovin celkem.

V období krize v sektoru výroby mléka od konce roku 2008 do posledních měsíců roku 2010, kdy došlo k prudkému poklesu ceny mléka (až na 2,50 Kč/ litr pod výrobní náklady) a jen velmi pomalému navyšování se výrazně snížila i užitkovost kvůli nutnému snížení nákladů - museli jsme snížit  mj. i náklady na krmiva kvůli zachování holé existence chovu skotu.

 V nynějším období postupného návratu cen za dodané mléko k cenám dříve obvyklým dochází zpětně i ke zvýšení užitkovosti. 

Přestože zůstáváme opatrnými optimisty, další vývoj v tomto směru lze jen těžko předvídat - stejně jako nikdo nepředvídal ten předešlý.        

 

Obrazek

 

Závěrem lze poznamenat, že jsme nikdy neměli potřebu plnit první místa žebříčků v KU, cílem vždy byla a je ekonomika produkce.

Rezervy lze najít téměř vždy a všude, takže stále je na čem pracovat a od koho se učit. 

 

Obrazek